(10) 5. Asuravaggo

1. Asurasuttaṃ

91. ‘‘Cattārome , bhikkhave, puggalā santo saṃvijjamānā lokasmiṃ. Katame cattāro? Asuro asuraparivāro, asuro devaparivāro, devo asuraparivāro, devo devaparivāro.

‘‘Kathañca , bhikkhave, puggalo asuro hoti asuraparivāro? Idha, bhikkhave, ekacco puggalo dussīlo hoti pāpadhammo, parisāpissa hoti dussīlā pāpadhammā. Evaṃ kho, bhikkhave, puggalo asuro hoti asuraparivāro.

‘‘Kathañca, bhikkhave, puggalo asuro hoti devaparivāro? Idha, bhikkhave, ekacco puggalo dussīlo hoti pāpadhammo, parisā ca khvassa hoti sīlavatī kalyāṇadhammā. Evaṃ kho, bhikkhave, puggalo asuro hoti devaparivāro.

‘‘Kathañca, bhikkhave, puggalo devo hoti asuraparivāro? Idha , bhikkhave, ekacco puggalo sīlavā hoti kalyāṇadhammo, parisā ca khvassa hoti dussīlā pāpadhammā. Evaṃ kho, bhikkhave, puggalo devo hoti asuraparivāro.

‘‘Kathañca, bhikkhave, puggalo devo hoti devaparivāro? Idha, bhikkhave, ekacco puggalo sīlavā hoti kalyāṇadhammo, parisāpissa hoti sīlavatī kalyāṇadhammā. Evaṃ kho, bhikkhave, puggalo devo hoti, devaparivāro. Ime kho, bhikkhave, cattāro puggalā santo saṃvijjamānā lokasmi’’nti. Paṭhamaṃ.

2. Paṭhamasamādhisuttaṃ

92. ‘‘Cattārome , bhikkhave, puggalā santo saṃvijjamānā lokasmiṃ. Katame cattāro? Idha, bhikkhave, ekacco puggalo lābhī hoti ajjhattaṃ cetosamathassa, na lābhī adhipaññādhammavipassanāya. Idha pana, bhikkhave, ekacco puggalo lābhī hoti adhipaññādhammavipassanāya, na lābhī ajjhattaṃ cetosamathassa. Idha pana, bhikkhave, ekacco puggalo na ceva lābhī hoti ajjhattaṃ cetosamathassa na ca lābhī adhipaññādhammavipassanāya. Idha pana, bhikkhave, ekacco puggalo lābhī ceva hoti ajjhattaṃ cetosamathassa lābhī ca adhipaññādhammavipassanāya. Ime kho, bhikkhave, cattāro puggalā santo saṃvijjamānā lokasmi’’nti. Dutiyaṃ.

3. Dutiyasamādhisuttaṃ



这是对应的简体中文翻译:
(10) 5. 阿修罗品
1. 阿修罗经
91. "诸比丘,这个世界上存在着四种人。哪四种?阿修罗伴随阿修罗,阿修罗伴随天神,天神伴随阿修罗,天神伴随天神。
"诸比丘,怎样的人是阿修罗伴随阿修罗呢?在此,诸比丘,某人品行不端,性情邪恶,他的随从也是品行不端,性情邪恶。诸比丘,这就是阿修罗伴随阿修罗的人。
"诸比丘,怎样的人是阿修罗伴随天神呢?在此,诸比丘,某人品行不端,性情邪恶,但他的随从却是有德行,性情善良。诸比丘,这就是阿修罗伴随天神的人。
"诸比丘,怎样的人是天神伴随阿修罗呢?在此,诸比丘,某人有德行,性情善良,但他的随从却是品行不端,性情邪恶。诸比丘,这就是天神伴随阿修罗的人。
"诸比丘,怎样的人是天神伴随天神呢?在此,诸比丘,某人有德行,性情善良,他的随从也是有德行,性情善良。诸比丘,这就是天神伴随天神的人。诸比丘,这就是世界上存在的四种人。"第一。
2. 第一三摩地经
92. "诸比丘,这个世界上存在着四种人。哪四种?在此,诸比丘,某人获得内心寂静,但没有获得以增上慧法观察。在此,诸比丘,某人获得以增上慧法观察,但没有获得内心寂静。在此,诸比丘,某人既没有获得内心寂静,也没有获得以增上慧法观察。在此,诸比丘,某人既获得内心寂静,也获得以增上慧法观察。诸比丘,这就是世界上存在的四种人。"第二。
3. 第二三摩地经

93. ‘‘Cattārome , bhikkhave, puggalā santo saṃvijjamānā lokasmiṃ. Katame cattāro? Idha, bhikkhave, ekacco puggalo lābhī hoti ajjhattaṃ cetosamathassa, na lābhī adhipaññādhammavipassanāya. Idha pana, bhikkhave, ekacco puggalo lābhī hoti adhipaññādhammavipassanāya, na lābhī ajjhattaṃ cetosamathassa. Idha pana, bhikkhave, ekacco puggalo na ceva lābhī hoti ajjhattaṃ cetosamathassa na ca lābhī adhipaññādhammavipassanāya. Idha pana, bhikkhave, ekacco puggalo lābhī ceva hoti ajjhattaṃ cetosamathassa lābhī ca adhipaññādhammavipassanāya.

‘‘Tatra, bhikkhave, yvāyaṃ puggalo lābhī hoti ajjhattaṃ cetosamathassa na lābhī adhipaññādhammavipassanāya, tena, bhikkhave, puggalena ajjhattaṃ cetosamathe patiṭṭhāya adhipaññādhammavipassanāya yogo karaṇīyo. So aparena samayena lābhī ceva hoti ajjhattaṃ cetosamathassa lābhī ca adhipaññādhammavipassanāya.

‘‘Tatra, bhikkhave, yvāyaṃ puggalo lābhī adhipaññādhammavipassanāya na lābhī ajjhattaṃ cetosamathassa, tena, bhikkhave, puggalena adhipaññādhammavipassanāya patiṭṭhāya ajjhattaṃ cetosamathe yogo karaṇīyo. So aparena samayena lābhī ceva hoti adhipaññādhammavipassanāya lābhī ca ajjhattaṃ cetosamathassa.

‘‘Tatra, bhikkhave, yvāyaṃ puggalo na ceva lābhī ajjhattaṃ cetosamathassa na ca lābhī adhipaññādhammavipassanāya, tena, bhikkhave, puggalena tesaṃyeva kusalānaṃ dhammānaṃ paṭilābhāya adhimatto chando ca vāyāmo ca ussāho ca ussoḷhī ca appaṭivānī ca sati ca sampajaññañca karaṇīyaṃ. Seyyathāpi, bhikkhave, ādittacelo vā ādittasīso vā tasseva [tassa tasseva (sī. syā. kaṃ.)] celassa vā sīsassa vā nibbāpanāya adhimattaṃ chandañca vāyāmañca ussāhañca ussoḷhiñca appaṭivāniñca satiñca sampajaññañca kareyya; evamevaṃ kho, bhikkhave, tena puggalena tesaṃyeva kusalānaṃ dhammānaṃ paṭilābhāya adhimatto chando ca vāyāmo ca ussāho ca ussoḷhī ca appaṭivānī ca sati ca sampajaññañca karaṇīyaṃ. So aparena samayena lābhī ceva hoti ajjhattaṃ cetosamathassa lābhī ca adhipaññādhammavipassanāya.

‘‘Tatra, bhikkhave, yvāyaṃ puggalo lābhī ceva hoti ajjhattaṃ cetosamathassa lābhī ca adhipaññādhammavipassanāya, tena, bhikkhave, puggalena tesuyeva kusalesu dhammesu patiṭṭhāya uttari [uttariṃ (sī. syā. kaṃ. pī.)] āsavānaṃ khayāya yogo karaṇīyo. Ime kho, bhikkhave, cattāro puggalā santo saṃvijjamānā lokasmi’’nti. Tatiyaṃ.

4. Tatiyasamādhisuttaṃ



93. "诸比丘,这个世界上存在着四种人。哪四种?在此,诸比丘,某人获得内心寂静,但没有获得以增上慧法观察。在此,诸比丘,某人获得以增上慧法观察,但没有获得内心寂静。在此,诸比丘,某人既没有获得内心寂静,也没有获得以增上慧法观察。在此,诸比丘,某人既获得内心寂静,也获得以增上慧法观察。
"诸比丘,其中,对于那个获得内心寂静但没有获得以增上慧法观察的人,诸比丘,那个人应当在内心寂静的基础上,努力修习以增上慧法观察。他在以后的某个时候,就会既获得内心寂静,也获得以增上慧法观察。
"诸比丘,其中,对于那个获得以增上慧法观察但没有获得内心寂静的人,诸比丘,那个人应当在以增上慧法观察的基础上,努力修习内心寂静。他在以后的某个时候,就会既获得以增上慧法观察,也获得内心寂静。
"诸比丘,其中,对于那个既没有获得内心寂静也没有获得以增上慧法观察的人,诸比丘,那个人应当为了获得这些善法,生起极大的意愿、努力、精进、奋斗、不退缩、正念和正知。诸比丘,就像一个衣服着火或头发着火的人,为了扑灭那衣服或头发上的火,会生起极大的意愿、努力、精进、奋斗、不退缩、正念和正知。同样地,诸比丘,那个人应当为了获得这些善法,生起极大的意愿、努力、精进、奋斗、不退缩、正念和正知。他在以后的某个时候,就会既获得内心寂静,也获得以增上慧法观察。
"诸比丘,其中,对于那个既获得内心寂静也获得以增上慧法观察的人,诸比丘,那个人应当在这些善法的基础上,为了进一步断尽诸漏而努力修习。诸比丘,这就是世界上存在的四种人。"第三。
4. 第三三摩地经

94. ‘‘Cattārome, bhikkhave, puggalā santo saṃvijjamānā lokasmiṃ. Katame cattāro? Idha, bhikkhave, ekacco puggalo lābhī hoti ajjhattaṃ cetosamathassa, na lābhī adhipaññādhammavipassanāya. Idha pana, bhikkhave, ekacco puggalo lābhī hoti adhipaññādhammavipassanāya, na lābhī ajjhattaṃ cetosamathassa. Idha pana, bhikkhave, ekacco puggalo na ceva lābhī hoti ajjhattaṃ cetosamathassa na ca lābhī adhipaññādhammavipassanāya. Idha pana, bhikkhave, ekacco puggalo lābhī ceva hoti ajjhattaṃ cetosamathassa lābhī ca adhipaññādhammavipassanāya.

‘‘Tatra , bhikkhave, yvāyaṃ puggalo lābhī ajjhattaṃ cetosamathassa na lābhī adhipaññādhammavipassanāya, tena, bhikkhave, puggalena yvāyaṃ puggalo lābhī adhipaññādhammavipassanāya so upasaṅkamitvā evamassa vacanīyo – ‘kathaṃ nu kho, āvuso, saṅkhārā daṭṭhabbā? Kathaṃ saṅkhārā sammasitabbā? Kathaṃ saṅkhārā vipassitabbā’ [passitabbā (ka.)] ti? Tassa so yathādiṭṭhaṃ yathāviditaṃ byākaroti – ‘evaṃ kho, āvuso, saṅkhārā daṭṭhabbā, evaṃ saṅkhārā sammasitabbā, evaṃ saṅkhārā vipassitabbā’ti. So aparena samayena lābhī ceva hoti ajjhattaṃ cetosamathassa lābhī ca adhipaññādhammavipassanāya.

‘‘Tatra, bhikkhave, yvāyaṃ puggalo lābhī adhipaññādhammavipassanāya na lābhī ajjhattaṃ cetosamathassa, tena, bhikkhave, puggalena yvāyaṃ puggalo lābhī ajjhattaṃ cetosamathassa so upasaṅkamitvā evamassa vacanīyo – ‘kathaṃ nu kho, āvuso, cittaṃ saṇṭhapetabbaṃ? Kathaṃ cittaṃ sannisādetabbaṃ ? Kathaṃ cittaṃ ekodi kātabbaṃ? Kathaṃ cittaṃ samādahātabba’nti? Tassa so yathādiṭṭhaṃ yathāviditaṃ byākaroti – ‘evaṃ kho, āvuso, cittaṃ saṇṭhapetabbaṃ, evaṃ cittaṃ sannisādetabbaṃ, evaṃ cittaṃ ekodi kātabbaṃ [ekodi kattabbaṃ (pī.)], evaṃ cittaṃ samādahātabba’nti. So aparena samaye lābhī ceva hoti adhipaññādhammavipassanāya lābhī ca ajjhattaṃ cetosamathassa.

‘‘Tatra, bhikkhave, yvāyaṃ puggalo na ceva lābhī ajjhattaṃ cetosamathassa na ca lābhī adhipaññādhammavipassanāya, tena, bhikkhave, puggalena yvāyaṃ puggalo lābhī ceva ajjhattaṃ cetosamathassa lābhī ca adhipaññādhammavipassanāya so upasaṅkamitvā evamassa vacanīyo – ‘kathaṃ nu kho, āvuso, cittaṃ saṇṭhapetabbaṃ? Kathaṃ cittaṃ sannisādetabbaṃ? Kathaṃ cittaṃ ekodi kātabbaṃ? Kathaṃ cittaṃ samādahātabbaṃ? Kathaṃ saṅkhārā daṭṭhabbā? Kathaṃ saṅkhārā sammasitabbā? Kathaṃ saṅkhārā vipassitabbā’ti? Tassa so yathādiṭṭhaṃ yathāviditaṃ byākaroti – ‘evaṃ kho, āvuso, cittaṃ saṇṭhapetabbaṃ, evaṃ cittaṃ sannisādetabbaṃ, evaṃ cittaṃ ekodi kātabbaṃ, evaṃ cittaṃ samādahātabbaṃ, evaṃ saṅkhārā daṭṭhabbā, evaṃ saṅkhārā sammasitabbā, evaṃ saṅkhārā vipassitabbā’ti. So aparena samayena lābhī ceva hoti ajjhattaṃ cetosamathassa lābhī ca adhipaññādhammavipassanāya.

‘‘Tatra, bhikkhave, yvāyaṃ puggalo lābhī ceva hoti ajjhattaṃ cetosamathassa lābhī adhipaññādhammavipassanāya , tena, bhikkhave, puggalena tesu ceva kusalesu dhammesu patiṭṭhāya uttari āsavānaṃ khayāya yogo karaṇīyo. Ime kho, bhikkhave, cattāro puggalā santo saṃvijjamānā lokasmi’’nti. Catutthaṃ.

5. Chavālātasuttaṃ



94. "诸比丘,这个世界上存在着四种人。哪四种?在此,诸比丘,某人获得内心寂静,但没有获得以增上慧法观察。在此,诸比丘,某人获得以增上慧法观察,但没有获得内心寂静。在此,诸比丘,某人既没有获得内心寂静,也没有获得以增上慧法观察。在此,诸比丘,某人既获得内心寂静,也获得以增上慧法观察。
"诸比丘,其中,对于那个获得内心寂静但没有获得以增上慧法观察的人,诸比丘,那个人应当去接近那个获得以增上慧法观察的人,并这样问他:'朋友,应当如何观察诸行?应当如何审察诸行?应当如何洞见诸行?'那人就会根据自己所见所知回答说:'朋友,应当这样观察诸行,应当这样审察诸行,应当这样洞见诸行。'他在以后的某个时候,就会既获得内心寂静,也获得以增上慧法观察。
"诸比丘,其中,对于那个获得以增上慧法观察但没有获得内心寂静的人,诸比丘,那个人应当去接近那个获得内心寂静的人,并这样问他:'朋友,应当如何安置心?应当如何使心平静?应当如何使心专一?应当如何使心入定?'那人就会根据自己所见所知回答说:'朋友,应当这样安置心,应当这样使心平静,应当这样使心专一,应当这样使心入定。'他在以后的某个时候,就会既获得以增上慧法观察,也获得内心寂静。
"诸比丘,其中,对于那个既没有获得内心寂静也没有获得以增上慧法观察的人,诸比丘,那个人应当去接近那个既获得内心寂静也获得以增上慧法观察的人,并这样问他:'朋友,应当如何安置心?应当如何使心平静?应当如何使心专一?应当如何使心入定?应当如何观察诸行?应当如何审察诸行?应当如何洞见诸行?'那人就会根据自己所见所知回答说:'朋友,应当这样安置心,应当这样使心平静,应当这样使心专一,应当这样使心入定,应当这样观察诸行,应当这样审察诸行,应当这样洞见诸行。'他在以后的某个时候,就会既获得内心寂静,也获得以增上慧法观察。
"诸比丘,其中,对于那个既获得内心寂静也获得以增上慧法观察的人,诸比丘,那个人应当在这些善法的基础上,为了进一步断尽诸漏而努力修习。诸比丘,这就是世界上存在的四种人。"第四。
5. 火把经

95. ‘‘Cattārome, bhikkhave, puggalā santo saṃvijjamānā lokasmiṃ. Katame cattāro? Nevattahitāya paṭipanno no parahitāya, parahitāya paṭipanno no attahitāya, attahitāya paṭipanno no parahitāya, attahitāya ceva [attahitāya ca (sī. syā. kaṃ. pī.)] paṭipanno parahitāya ca.

‘‘Seyyathāpi , bhikkhave, chavālātaṃ ubhato padittaṃ [ādittaṃ (ka.)], majjhe gūthagataṃ, neva gāme kaṭṭhatthaṃ pharati na araññe ( ) [(kaṭṭhatthaṃ pharati) katthaci]; tathūpamāhaṃ , bhikkhave, imaṃ puggalaṃ vadāmi yvāyaṃ puggalo nevattahitāya paṭipanno no parahitāya.

‘‘Tatra, bhikkhave, yvāyaṃ puggalo parahitāya paṭipanno no attahitāya, ayaṃ imesaṃ dvinnaṃ puggalānaṃ abhikkantataro ca paṇītataro ca. Tatra, bhikkhave, yvāyaṃ puggalo attahitāya paṭipanno no parahitāya, ayaṃ imesaṃ tiṇṇaṃ puggalānaṃ abhikkantataro ca paṇītataro ca. Tatra, bhikkhave, yvāyaṃ puggalo attahitāya ceva paṭipanno parahitāya ca, ayaṃ imesaṃ catunnaṃ puggalānaṃ aggo ca seṭṭho ca pāmokkho [mokkho (pī.) saṃ. ni. 3.662-663; a. ni. 5.181] ca uttamo ca pavaro ca.

‘‘Seyyathāpi, bhikkhave, gavā khīraṃ, khīramhā dadhi, dadhimhā navanītaṃ, navanītamhā sappi, sappimhā sappimaṇḍo, sappimaṇḍo [sappimhā sappimaṇḍo (ka.)] tattha [tatra (saṃ. ni. 3.662-662)] aggamakkhāyati; evamevaṃ kho, bhikkhave, yvāyaṃ puggalo attahitāya ceva paṭipanno parahitāya ca, ayaṃ imesaṃ catunnaṃ puggalānaṃ aggo ca seṭṭho ca pāmokkho ca uttamo ca pavaro ca. Ime kho, bhikkhave, cattāro puggalā santo saṃvijjamānā lokasmi’’nti. Pañcamaṃ.

6. Rāgavinayasuttaṃ

96. ‘‘Cattārome , bhikkhave, puggalā santo saṃvijjamānā lokasmiṃ. Katame cattāro? Attahitāya paṭipanno no parahitāya, parahitāya paṭipanno no attahitāya, nevattahitāya paṭipanno no parahitāya, attahitāya ceva paṭipanno parahitāya ca.

‘‘Kathañca, bhikkhave, puggalo attahitāya paṭipanno hoti no parahitāya? Idha, bhikkhave, ekacco puggalo attanā rāgavinayāya paṭipanno hoti, no paraṃ rāgavinayāya samādapeti; attanā dosavinayāya paṭipanno hoti, no paraṃ dosavinayāya samādapeti; attanā mohavinayāya paṭipanno hoti, no paraṃ mohavinayāya samādapeti. Evaṃ kho, bhikkhave, puggalo attahitāya paṭipanno hoti, no parahitāya.

‘‘Kathañca, bhikkhave, puggalo parahitāya paṭipanno hoti, no attahitāya? Idha, bhikkhave, ekacco puggalo attanā na rāgavinayāya paṭipanno hoti, paraṃ rāgavinayāya samādapeti; attanā na dosavinayāya paṭipanno hoti, paraṃ dosavinayāya samādapeti; attanā na mohavinayāya paṭipanno hoti, paraṃ mohavinayāya samādapeti. Evaṃ kho, bhikkhave, puggalo parahitāya paṭipanno hoti, no attahitāya.

‘‘Kathañca, bhikkhave, puggalo nevattahitāya paṭipanno hoti, no parahitāya? Idha, bhikkhave, ekacco puggalo attanā na rāgavinayāya paṭipanno hoti, no paraṃ rāgavinayāya samādapeti; attanā na dosavinayāya paṭipanno hoti, no paraṃ dosavinayāya samādapeti; attanā na mohavinayāya paṭipanno hoti, no paraṃ mohavinayāya samādapeti. Evaṃ kho, bhikkhave, puggalo nevattahitāya paṭipanno hoti, no parahitāya.

‘‘Kathañca, bhikkhave, puggalo attahitāya ceva paṭipanno hoti parahitāya ca? Idha, bhikkhave, ekacco puggalo attanā ca rāgavinayāya paṭipanno hoti, parañca rāgavinayāya samādapeti; attanā ca dosavinayāya paṭipanno hoti, parañca dosavinayāya samādapeti; attanā ca mohavinayāya paṭipanno hoti, parañca mohavinayāya samādapeti. Evaṃ kho, bhikkhave , puggalo attahitāya ceva paṭipanno hoti parahitāya ca. Ime kho, bhikkhave, cattāro puggalā santo saṃvijjamānā lokasmi’’nti. Chaṭṭhaṃ.

7. Khippanisantisuttaṃ



95. "诸比丘,这个世界上存在着四种人。哪四种?既不为自己利益也不为他人利益而修行的人,为他人利益但不为自己利益而修行的人,为自己利益但不为他人利益而修行的人,既为自己利益也为他人利益而修行的人。
"诸比丘,就像一根两头燃烧、中间沾粪的火把,既不能在村中用作木材,也不能在森林中用作木材。诸比丘,我说这个既不为自己利益也不为他人利益而修行的人就像这样。
"诸比丘,其中,那个为他人利益但不为自己利益而修行的人,比这两种人中更殊胜、更高尚。诸比丘,其中,那个为自己利益但不为他人利益而修行的人,比这三种人中更殊胜、更高尚。诸比丘,其中,那个既为自己利益也为他人利益而修行的人,是这四种人中最高、最好、最首要、最上、最胜。
"诸比丘,就像从牛得乳,从乳得酪,从酪得生酥,从生酥得熟酥,从熟酥得醍醐,醍醐被认为是其中最上等的。同样地,诸比丘,那个既为自己利益也为他人利益而修行的人,是这四种人中最高、最好、最首要、最上、最胜。诸比丘,这就是世界上存在的四种人。"第五。
6. 调伏贪欲经
96. "诸比丘,这个世界上存在着四种人。哪四种?为自己利益但不为他人利益而修行的人,为他人利益但不为自己利益而修行的人,既不为自己利益也不为他人利益而修行的人,既为自己利益也为他人利益而修行的人。
"诸比丘,怎样的人是为自己利益但不为他人利益而修行的呢?在此,诸比丘,某人自己实践调伏贪欲,但不劝导他人调伏贪欲;自己实践调伏嗔恚,但不劝导他人调伏嗔恚;自己实践调伏愚痴,但不劝导他人调伏愚痴。诸比丘,这就是为自己利益但不为他人利益而修行的人。
"诸比丘,怎样的人是为他人利益但不为自己利益而修行的呢?在此,诸比丘,某人自己不实践调伏贪欲,但劝导他人调伏贪欲;自己不实践调伏嗔恚,但劝导他人调伏嗔恚;自己不实践调伏愚痴,但劝导他人调伏愚痴。诸比丘,这就是为他人利益但不为自己利益而修行的人。
"诸比丘,怎样的人是既不为自己利益也不为他人利益而修行的呢?在此,诸比丘,某人自己不实践调伏贪欲,也不劝导他人调伏贪欲;自己不实践调伏嗔恚,也不劝导他人调伏嗔恚;自己不实践调伏愚痴,也不劝导他人调伏愚痴。诸比丘,这就是既不为自己利益也不为他人利益而修行的人。
"诸比丘,怎样的人是既为自己利益也为他人利益而修行的呢?在此,诸比丘,某人自己实践调伏贪欲,也劝导他人调伏贪欲;自己实践调伏嗔恚,也劝导他人调伏嗔恚;自己实践调伏愚痴,也劝导他人调伏愚痴。诸比丘,这就是既为自己利益也为他人利益而修行的人。诸比丘,这就是世界上存在的四种人。"第六。
7. 速息止经

97. ‘‘Cattārome, bhikkhave, puggalā santo saṃvijjamānā lokasmiṃ. Katame cattāro? Attahitāya paṭipanno no parahitāya, parahitāya paṭipanno no attahitāya, nevattahitāya paṭipanno no parahitāya, attahitāya ceva paṭipanno parahitāya ca.

‘‘Kathañca , bhikkhave, puggalo attahitāya paṭipanno hoti, no parahitāya? Idha, bhikkhave, ekacco puggalo khippanisantī ca hoti kusalesu dhammesu, sutānañca dhammānaṃ dhārakajātiko [dhāraṇajātiko (ka.)] hoti, dhātānañca [dhatānañca (sī. syā. kaṃ. pī.)] dhammānaṃ atthūpaparikkhī hoti atthamaññāya dhammamaññāya, dhammānudhammappaṭipanno hoti; no ca kalyāṇavāco hoti kalyāṇavākkaraṇo poriyā vācāya samannāgato vissaṭṭhāya anelagalāya atthassa viññāpaniyā, no ca sandassako hoti samādapako [samādāpako (?)] samuttejako sampahaṃsako sabrahmacārīnaṃ. Evaṃ kho, bhikkhave, puggalo attahitāya paṭipanno hoti, no parahitāya.

‘‘Kathañca, bhikkhave, puggalo parahitāya paṭipanno hoti, no attahitāya? Idha, bhikkhave, ekacco puggalo na heva kho khippanisantī hoti kusalesu dhammesu, no ca sutānaṃ dhammānaṃ dhārakajātiko hoti, no ca dhātānaṃ dhammānaṃ atthūpaparikkhī hoti, no ca atthamaññāya dhammamaññāya dhammānudhammappaṭipanno hoti; kalyāṇavāco ca hoti kalyāṇavākkaraṇo poriyā vācāya samannāgato vissaṭṭhāya anelagalāya atthassa viññāpaniyā, sandassako ca hoti samādapako samuttejako sampahaṃsako sabrahmacārīnaṃ. Evaṃ kho, bhikkhave, puggalo parahitāya paṭipanno hoti, no attahitāya.

‘‘Kathañca , bhikkhave, puggalo nevattahitāya paṭipanno hoti, no parahitāya? Idha, bhikkhave, ekacco puggalo na heva kho khippanisantī hoti kusalesu dhammesu, no ca sutānaṃ dhammānaṃ dhārakajātiko hoti, no ca dhātānaṃ dhammānaṃ atthūpaparikkhī hoti, no ca atthamaññāya dhammamaññāya dhammānudhammappaṭipanno hoti; no ca kalyāṇavāco hoti kalyāṇavākkaraṇo poriyā vācāya samannāgato vissaṭṭhāya anelagalāya atthassa viññāpaniyā, no ca sandassako hoti samādapako samuttejako sampahaṃsako sabrahmacārīnaṃ. Evaṃ kho, bhikkhave, puggalo nevattahitāya paṭipanno hoti, no parahitāya.

‘‘Kathañca , bhikkhave, puggalo attahitāya ceva paṭipanno hoti parahitāya ca? Idha, bhikkhave, ekacco puggalo khippanisantī ca hoti kusalesu dhammesu, sutānañca dhammānaṃ dhārakajātiko hoti, dhātānañca dhammānaṃ atthūpaparikkhī hoti atthamaññāya dhammamaññāya, dhammānudhammappaṭipanno hoti; kalyāṇavāco ca hoti kalyāṇavākkaraṇo poriyā vācāya samannāgato vissaṭṭhāya anelagalāya atthassa viññāpaniyā, sandassako ca hoti samādapako samuttejako sampahaṃsako sabrahmacārīnaṃ. Evaṃ kho, bhikkhave, puggalo attahitāya ceva paṭipanno hoti parahitāya ca. Ime kho, bhikkhave, cattāro puggalā santo saṃvijjamānā lokasmi’’nti. Sattamaṃ.

8. Attahitasuttaṃ

98. ‘‘Cattārome, bhikkhave, puggalā santo saṃvijjamānā lokasmiṃ. Katame cattāro? Attahitāya paṭipanno no parahitāya, parahitāya paṭipanno no attahitāya, nevattahitāya paṭipanno no parahitāya, attahitāya ceva paṭipanno parahitāya ca. Ime kho, bhikkhave, cattāro puggalā santo saṃvijjamānā lokasmi’’nti. Aṭṭhamaṃ.

9. Sikkhāpadasuttaṃ



97. "诸比丘,这个世界上存在着四种人。哪四种?为自己利益但不为他人利益而修行的人,为他人利益但不为自己利益而修行的人,既不为自己利益也不为他人利益而修行的人,既为自己利益也为他人利益而修行的人。
"诸比丘,怎样的人是为自己利益但不为他人利益而修行的呢?在此,诸比丘,某人在善法上很快就能领悟,能记住所听闻的法,能审察所记住的法的意义,了解意义和法后能如法如律地修行;但他不善于言辞,不能善巧地表达,不具备优美、清晰、无瑕疵、能表达意义的语言;他也不能教导、鼓励、激励、鼓舞同修。诸比丘,这就是为自己利益但不为他人利益而修行的人。
"诸比丘,怎样的人是为他人利益但不为自己利益而修行的呢?在此,诸比丘,某人在善法上不能很快领悟,不能记住所听闻的法,不能审察所记住的法的意义,不能了解意义和法后如法如律地修行;但他善于言辞,能善巧地表达,具备优美、清晰、无瑕疵、能表达意义的语言;他能教导、鼓励、激励、鼓舞同修。诸比丘,这就是为他人利益但不为自己利益而修行的人。
"诸比丘,怎样的人是既不为自己利益也不为他人利益而修行的呢?在此,诸比丘,某人在善法上不能很快领悟,不能记住所听闻的法,不能审察所记住的法的意义,不能了解意义和法后如法如律地修行;他也不善于言辞,不能善巧地表达,不具备优美、清晰、无瑕疵、能表达意义的语言;他也不能教导、鼓励、激励、鼓舞同修。诸比丘,这就是既不为自己利益也不为他人利益而修行的人。
"诸比丘,怎样的人是既为自己利益也为他人利益而修行的呢?在此,诸比丘,某人在善法上很快就能领悟,能记住所听闻的法,能审察所记住的法的意义,了解意义和法后能如法如律地修行;他也善于言辞,能善巧地表达,具备优美、清晰、无瑕疵、能表达意义的语言;他能教导、鼓励、激励、鼓舞同修。诸比丘,这就是既为自己利益也为他人利益而修行的人。诸比丘,这就是世界上存在的四种人。"第七。
8. 自利经
98. "诸比丘,这个世界上存在着四种人。哪四种?为自己利益但不为他人利益而修行的人,为他人利益但不为自己利益而修行的人,既不为自己利益也不为他人利益而修行的人,既为自己利益也为他人利益而修行的人。诸比丘,这就是世界上存在的四种人。"第八。
9. 学处经

99. ‘‘Cattārome, bhikkhave, puggalā santo saṃvijjamānā lokasmiṃ. Katame cattāro? Attahitāya paṭipanno no parahitāya, parahitāya paṭipanno no attahitāya, nevattahitāya paṭipanno no parahitāya, attahitāya ceva paṭipanno parahitāya ca.

‘‘Kathañca, bhikkhave, puggalo attahitāya paṭipanno hoti, no parahitāya? Idha, bhikkhave , ekacco puggalo attanā pāṇātipātā paṭivirato hoti, no paraṃ pāṇātipātā veramaṇiyā samādapeti; attanā adinnādānā paṭivirato hoti, no paraṃ adinnādānā veramaṇiyā samādapeti; attanā kāmesumicchācārā paṭivirato hoti, no paraṃ kāmesumicchācārā veramaṇiyā samādapeti ; attanā musāvādā paṭivirato hoti, no paraṃ musāvādā veramaṇiyā samādapeti; attanā surāmerayamajjapamādaṭṭhānā paṭivirato hoti, no paraṃ surāmerayamajjapamādaṭṭhānā veramaṇiyā samādapeti. Evaṃ kho, bhikkhave , puggalo attahitāya paṭipanno hoti, no parahitāya.

‘‘Kathañca, bhikkhave, puggalo parahitāya paṭipanno hoti, no attahitāya? Idha, bhikkhave, ekacco puggalo attanā pāṇātipātā appaṭivirato hoti, paraṃ pāṇātipātā veramaṇiyā samādapeti; attanā adinnādānā appaṭivirato hoti, paraṃ adinnādānā veramaṇiyā samādapeti; attanā kāmesumicchācārā appaṭivirato hoti, paraṃ kāmesumicchācārā veramaṇiyā samādapeti; attanā musāvādā appaṭivirato hoti, paraṃ musāvādā veramaṇiyā samādapeti; attanā surāmerayamajjapamādaṭṭhānā appaṭivirato hoti, paraṃ surāmerayamajjapamādaṭṭhānā veramaṇiyā samādapeti. Evaṃ kho, bhikkhave, puggalo parahitāya paṭipanno hoti, no attahitāya.

‘‘Kathañca, bhikkhave, puggalo nevattahitāya paṭipanno hoti no parahitāya? Idha, bhikkhave, ekacco puggalo attanā pāṇātipātā appaṭivirato hoti, no paraṃ pāṇātipātā veramaṇiyā samādapeti…pe… attanā surāmerayamajjapamādaṭṭhānā appaṭivirato hoti, no paraṃ surāmerayamajjapamādaṭṭhānā veramaṇiyā samādapeti. Evaṃ kho, bhikkhave, puggalo nevattahitāya paṭipanno hoti, no parahitāya.

‘‘Kathañca, bhikkhave, puggalo attahitāya ceva paṭipanno hoti parahitāya ca? Idha, bhikkhave, ekacco puggalo attanā ca pāṇātipātā paṭivirato hoti, parañca pāṇātipātā veramaṇiyā samādapeti…pe… attanā ca surāmerayamajjapamādaṭṭhānā paṭivirato hoti, parañca surāmerayamajjapamādaṭṭhānā veramaṇiyā samādapeti. Evaṃ kho, bhikkhave, puggalo attahitāya ceva paṭipanno hoti parahitāya ca. Ime kho, bhikkhave, cattāro puggalā santo saṃvijjamānā lokasmi’’nti. Navamaṃ.

10. Potaliyasuttaṃ



99. "诸比丘,这个世界上存在着四种人。哪四种?为自己利益但不为他人利益而修行的人,为他人利益但不为自己利益而修行的人,既不为自己利益也不为他人利益而修行的人,既为自己利益也为他人利益而修行的人。
"诸比丘,怎样的人是为自己利益但不为他人利益而修行的呢?在此,诸比丘,某人自己远离杀生,但不劝导他人远离杀生;自己远离不与取,但不劝导他人远离不与取;自己远离欲邪行,但不劝导他人远离欲邪行;自己远离妄语,但不劝导他人远离妄语;自己远离饮酒放逸处,但不劝导他人远离饮酒放逸处。诸比丘,这就是为自己利益但不为他人利益而修行的人。
"诸比丘,怎样的人是为他人利益但不为自己利益而修行的呢?在此,诸比丘,某人自己不远离杀生,但劝导他人远离杀生;自己不远离不与取,但劝导他人远离不与取;自己不远离欲邪行,但劝导他人远离欲邪行;自己不远离妄语,但劝导他人远离妄语;自己不远离饮酒放逸处,但劝导他人远离饮酒放逸处。诸比丘,这就是为他人利益但不为自己利益而修行的人。
"诸比丘,怎样的人是既不为自己利益也不为他人利益而修行的呢?在此,诸比丘,某人自己不远离杀生,也不劝导他人远离杀生;......自己不远离饮酒放逸处,也不劝导他人远离饮酒放逸处。诸比丘,这就是既不为自己利益也不为他人利益而修行的人。
"诸比丘,怎样的人是既为自己利益也为他人利益而修行的呢?在此,诸比丘,某人自己远离杀生,也劝导他人远离杀生;......自己远离饮酒放逸处,也劝导他人远离饮酒放逸处。诸比丘,这就是既为自己利益也为他人利益而修行的人。诸比丘,这就是世界上存在的四种人。"第九。
10. 波塔利耶经

100. Atha kho potaliyo paribbājako yena bhagavā tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā bhagavatā saddhiṃ sammodi. Sammodanīyaṃ kathaṃ sāraṇīyaṃ vītisāretvā ekamantaṃ nisīdi. Ekamantaṃ nisinnaṃ kho potaliyaṃ paribbājakaṃ bhagavā etadavoca –

‘‘Cattārome, potaliya, puggalā santo saṃvijjamānā lokasmiṃ. Katame cattāro? Idha, potaliya, ekacco puggalo [pu. pa. 165] avaṇṇārahassa avaṇṇaṃ bhāsitā hoti bhūtaṃ tacchaṃ kālena, no ca kho vaṇṇārahassa vaṇṇaṃ bhāsitā hoti bhūtaṃ tacchaṃ kālena. Idha pana, potaliya, ekacco puggalo vaṇṇārahassa vaṇṇaṃ bhāsitā hoti bhūtaṃ tacchaṃ kālena, no ca kho avaṇṇārahassa avaṇṇaṃ bhāsitā hoti bhūtaṃ tacchaṃ kālena. Idha pana, potaliya, ekacco puggalo neva avaṇṇārahassa avaṇṇaṃ bhāsitā hoti bhūtaṃ tacchaṃ kālena, no ca vaṇṇārahassa vaṇṇaṃ bhāsitā hoti bhūtaṃ tacchaṃ kālena. Idha pana, potaliya, ekacco puggalo avaṇṇārahassa ca avaṇṇaṃ bhāsitā hoti bhūtaṃ tacchaṃ kālena, vaṇṇārahassa ca vaṇṇaṃ bhāsitā hoti bhūtaṃ tacchaṃ kālena. Ime kho, potaliya, cattāro puggalā santo saṃvijjamānā lokasmiṃ. Imesaṃ kho, potaliya, catunnaṃ puggalānaṃ katamo te puggalo khamati abhikkantataro ca paṇītataro cā’’ti?

‘‘Cattārome, bho gotama, puggalā santo saṃvijjamānā lokasmiṃ. Katame cattāro? Idha, bho gotama, ekacco puggalo avaṇṇārahassa avaṇṇaṃ bhāsitā hoti bhūtaṃ tacchaṃ kālena, no ca kho vaṇṇārahassa vaṇṇaṃ bhāsitā hoti bhūtaṃ tacchaṃ kālena. Idha pana, bho gotama, ekacco puggalo vaṇṇārahassa vaṇṇaṃ bhāsitā hoti bhūtaṃ tacchaṃ kālena, no ca kho avaṇṇārahassa avaṇṇaṃ bhāsitā hoti bhūtaṃ tacchaṃ kālena. Idha pana, bho gotama, ekacco puggalo neva avaṇṇārahassa avaṇṇaṃ bhāsitā hoti bhūtaṃ tacchaṃ kālena, no ca vaṇṇārahassa vaṇṇaṃ bhāsitā hoti bhūtaṃ tacchaṃ kālena. Idha pana, bho gotama, ekacco puggalo avaṇṇārahassa ca avaṇṇaṃ bhāsitā hoti bhūtaṃ tacchaṃ kālena, vaṇṇārahassa ca vaṇṇaṃ bhāsitā hoti bhūtaṃ tacchaṃ kālena. Ime kho, bho gotama, cattāro puggalā santo saṃvijjamānā lokasmiṃ. Imesaṃ, bho gotama, catunnaṃ puggalānaṃ yvāyaṃ puggalo neva avaṇṇārahassa avaṇṇaṃ bhāsitā hoti bhūtaṃ tacchaṃ kālena, no ca vaṇṇārahassa vaṇṇaṃ bhāsitā hoti bhūtaṃ tacchaṃ kālena; ayaṃ me puggalo khamati imesaṃ catunnaṃ puggalānaṃ abhikkantataro ca paṇītataro ca. Taṃ kissa hetu? Abhikkantā [abhikkantatarā (ka.)] hesā, bho gotama, yadidaṃ upekkhā’’ti.

‘‘Cattārome, potaliya, puggalā santo saṃvijjamānā lokasmiṃ. Katame cattāro…pe… ime kho, potaliya, cattāro puggalā santo saṃvijjamānā lokasmiṃ. Imesaṃ kho, potaliya, catunnaṃ puggalānaṃ yvāyaṃ puggalo avaṇṇārahassa ca avaṇṇaṃ bhāsitā hoti bhūtaṃ tacchaṃ kālena, vaṇṇārahassa ca vaṇṇaṃ bhāsitā hoti bhūtaṃ tacchaṃ kālena; ayaṃ imesaṃ catunnaṃ puggalānaṃ abhikkantataro ca paṇītataro ca. Taṃ kissa hetu? Abhikkantā hesā, potaliya, yadidaṃ tattha tattha kālaññutā’’ti.

‘‘Cattārome, bho gotama, puggalā santo saṃvijjamānā lokasmiṃ. Katame cattāro…pe… ime kho, bho gotama, cattāro puggalā santo saṃvijjamānā lokasmiṃ. Imesaṃ, bho gotama, catunnaṃ puggalānaṃ yvāyaṃ puggalo avaṇṇārahassa ca avaṇṇaṃ bhāsitā bhūtaṃ tacchaṃ kālena, vaṇṇārahassa ca vaṇṇaṃ bhāsitā bhūtaṃ tacchaṃ kālena; ayaṃ me puggalo khamati imesaṃ catunnaṃ puggalānaṃ abhikkantataro ca paṇītataro ca. Taṃ kissa hetu? Abhikkantā hesā, bho gotama, yadidaṃ tattha tattha kālaññutā.

‘‘Abhikkantaṃ, bho gotama, abhikkantaṃ, bho gotama! Seyyathāpi, bho gotama, nikkujjitaṃ vā ukkujjeyya, paṭicchannaṃ vā vivareyya, mūḷhassa vā maggaṃ ācikkheyya, andhakāre vā telapajjotaṃ dhāreyya – cakkhumanto rūpāni dakkhantīti, evamevaṃ bhotā gotamena anekapariyāyena dhammo pakāsito . Esāhaṃ bhavantaṃ gotamaṃ saraṇaṃ gacchāmi dhammañca bhikkhusaṅghañca. Upāsakaṃ maṃ bhavaṃ gotamo dhāretu ajjatagge pāṇupetaṃ saraṇaṃ gata’’nti. Dasamaṃ.

Asuravaggo pañcamo.

Tassuddānaṃ –

Asuro tayo samādhī, chavālātena pañcamaṃ;

Rāgo nisanti attahitaṃ, sikkhā potaliyena cāti.

Dutiyapaṇṇāsakaṃ samattaṃ.


100. 这时,游方者波塔利耶来到世尊所在之处。来到后,与世尊互相问候。寒暄叙旧后,坐在一旁。世尊对坐在一旁的游方者波塔利耶说:
"波塔利耶,这个世界上存在着四种人。哪四种?在此,波塔利耶,某人对应受责备的人如实地、适时地说责备的话,但不对应受称赞的人如实地、适时地说称赞的话。在此,波塔利耶,某人对应受称赞的人如实地、适时地说称赞的话,但不对应受责备的人如实地、适时地说责备的话。在此,波塔利耶,某人既不对应受责备的人如实地、适时地说责备的话,也不对应受称赞的人如实地、适时地说称赞的话。在此,波塔利耶,某人对应受责备的人如实地、适时地说责备的话,也对应受称赞的人如实地、适时地说称赞的话。波塔利耶,这就是世界上存在的四种人。波塔利耶,在这四种人中,你认为哪一种人最殊胜、最高尚?"
"尊者乔达摩,这个世界上存在着四种人。哪四种?在此,尊者乔达摩,某人对应受责备的人如实地、适时地说责备的话,但不对应受称赞的人如实地、适时地说称赞的话。在此,尊者乔达摩,某人对应受称赞的人如实地、适时地说称赞的话,但不对应受责备的人如实地、适时地说责备的话。在此,尊者乔达摩,某人既不对应受责备的人如实地、适时地说责备的话,也不对应受称赞的人如实地、适时地说称赞的话。在此,尊者乔达摩,某人对应受责备的人如实地、适时地说责备的话,也对应受称赞的人如实地、适时地说称赞的话。尊者乔达摩,这就是世界上存在的四种人。尊者乔达摩,在这四种人中,我认为那个既不对应受责备的人如实地、适时地说责备的话,也不对应受称赞的人如实地、适时地说称赞的话的人最殊胜、最高尚。为什么呢?尊者乔达摩,因为这种舍弃是最殊胜的。"
"波塔利耶,这个世界上存在着四种人。哪四种?......波塔利耶,这就是世界上存在的四种人。波塔利耶,在这四种人中,那个对应受责备的人如实地、适时地说责备的话,也对应受称赞的人如实地、适时地说称赞的话的人是最殊胜、最高尚的。为什么呢?波塔利耶,因为在每种情况下知道适当的时机是最殊胜的。"
"尊者乔达摩,这个世界上存在着四种人。哪四种?......尊者乔达摩,这就是世界上存在的四种人。尊者乔达摩,在这四种人中,我认为那个对应受责备的人如实地、适时地说责备的话,也对应受称赞的人如实地、适时地说称赞的话的人最殊胜、最高尚。为什么呢?尊者乔达摩,因为在每种情况下知道适当的时机是最殊胜的。
"太奇妙了,尊者乔达摩!太奇妙了,尊者乔达摩!尊者乔达摩,就像有人扶起摔倒的,揭开遮蔽的,为迷路者指明道路,在黑暗中举起油灯,让有眼之人得见诸色。同样地,尊者乔达摩以种种方便阐明了法。我今归依尊者乔达摩、法和比丘僧团。愿尊者乔达摩接受我为优婆塞,从今日起终生归依。"第十。
阿修罗品第五。
其摘要如下:
阿修罗三则三摩地,第五火把;
调伏贪欲速息止自利,学处波塔利耶。
第二五十经完。




我理解您的要求。我会按照您的指示,将所提供的巴利文文本完整直译成简体中文,不进行意译或缩略,保留所有重复内容,在章节编号数字后加反斜杠,不输出巴利文对照,尽量保持诗歌体的对仗结构,对有把握的古代地名注解现代地名。我会确保输出完整,不出现脱句。如果您有新的文本需要翻译,请直接提供,我会按照这些要求进行翻译。


3. Tatiyapaṇṇāsakaṃ

3. 第三个五十经


